O pomníku obětem

Warning: htmlspecialchars(): charset `Windows-1250' not supported, assuming utf-8 in /domains1/viteznyunor_cz/public/www_root/__php/images.php on line 240

Začátkem roku 2000 vypsala městská část Praha 1 ve spolupráci s Hlavním městem Prahou a Konfederací politických vězňů anonymní soutěž na pomník obětem komunismu na určené místo na Újezdě.

První kolo obeslalo třicet pět soutěžících jednotlivců a kolektivů. Sedmého června vyhodnotila porota výsledky a vybrala do druhého kola čtyři návrhy těchto autorů. Marek Borsanyi, akademický sochař Milan Vácha, Petr Janda s Alešem Kubalíkem a náš návrh – autoři ing. arch. Zdeněk Hölzel, akad. Arch. Jan Kerel a Olbram Zoubek. Ve druhém kole zvítězil náš návrh a realizace nám byla zadána.

Místo pro pomník bylo pevně dané. Vycházeli jsme z toho, že je třeba zachytit dálkové pohledy až od Národního divadla a současně poskytnout divákovi blízký kontakt s výtvarným dílem. Architektura monumentálního schodiště prodlužuje osu Vítězné třídy a soustřeďuje pozornost k jejímu zakončení. Prostý pohledový beton navozuje atmosféru demokratičnosti a občanskosti.

Skupina soch je komponována na téma M.U.K.L. – muž určený k likvidaci. Tento pojem přešel do komunistických věznic z doby nacismu. Opakovaná postava muže je postupně likvidována. Mukl, ač ničen, stále stojí. Materiálem je bronz – slavnostní a pathetický v kontrastu s betonem. Sochy stojí přímo na stupních, nemají vlastní plinty. Vyzývají diváka, aby mezi ně vstoupil a konfrontoval se s nimi.

Ideovou osou celého pomníku je ale probíhající bronzový pás zapuštěný po celé délce v ose schodů. Jsou na něm v nepřetržitém sledu uvedeny počty obětí komunismu (jež jsou uvedeny i na desce na začátku schodiště): 205 486 odsouzených, 248 popravených, 4 500 zemřelo ve věznicích, 327 zahynulo na hranicích, 170 938 emigrovalo.

Později byl na žádost občanů v úpatí horní části schodiště osazen osvětlující komentář v anglickém jazyce.

Olbram Zoubek, akademický sochař

© Webmaster: